Hadog, Brno

Co dělat v Brně když prší? Jít se projít, to je jasné. Chodím pořád, za každého počasí a každou chvíli v jiném městě, takže mám spoustu možností se podívat na místa, která bych v jakémkoli dopravním prostředku minul a objevit zákoutí a detaily, které občas nevnímají ani domorodci. Už dávno jsem se naučil v cizích městech nespěchat, takže jsem často ten nejpomalejší člověk v širokém dalekém okolí. Prostě jenom jdu a vnímám energii místa kde právě jsem a za odměnu často dostanu nevšední zážitek, jako je třeba parádní výhled na město a okolí, detail místní architektury v zapadlé uličce, nebo „jenom“ rozkvetlý kaktus za oknem. Všechny tyhle drobné zážitky si zapisuji do paměti a při další návštěvě daného místa si je rád připomínám.

Brno má určitě spoustu pěkných zákoutí, které bych mohl obdivovat hodiny, ale jak jsem se zmínil na začátku, když jsem tam byl naposledy, pršelo. Nebyl to nějak šílený „slejvák“, ale pěkný podzimní vytrvalý déšť. A protože už bylo pozdní odpoledne, tak jsem se začal poohlížet po místě, kde bych si mohl dát něco dobrého k jídlu. A měl jsem štěstí, že jsem šel zrovna po Úvozu, kde jsem objevil Hadog. O těchhle burgerech jsem ještě neslyšel, takže mě magnet zvědavosti začal neuvěřitelně silně přitahovat ke dveřím. Zvenku tenhle bar nevypadá nijak výjimečně, ale uvnitř je to celkem útulné, hlavně pro promoklého pocestného. Kombinaci masivních dřevěných stolů a hrubých cihel mám prostě rád. Obsluhující slečna se mě s úsměvem hned ujala a usadila mě k volnému stolu. Okolo 6 hodiny odpolední tam bylo příjemně zaplněno, ale místo se pro mě našlo. Točí tady Plzeň, tu mám povolenou od doktora ;-), takže nebylo co řešit. A jde se vybírat favorit z jídelního lístku. Všechny burgery a bagety jsou na fotkách a samozřejmě s popisem ingrediencí, takže má člověk jasnou představu, jak ta dobrota bude nakonec vypadat. Všechny burgery si můžete dát ve dvou velikostech, menší 130g a větší verze s 200g masa. Domácí houska je už dnes považována za samozřejmost, tady si ale ještě můžete dát bezlepkovou verzi, takže zkrátka nepřijdou ani celiaci. Nabídka není nijak přemrštěná, tak jsem měl výběr rychle za sebou a čekal na svůj velký Pepper burger s belgickými hranolky, navrch s česnekovo-bylinkovou majonézou. Obsluha se mě dokonce zeptala na stupeň propečení, super! Mezitím jsem si přečetl návod jak jíst burger – zábavné čtení, které je na každém stole. Dozvěděl jsem se, že se burger dá jíst i příborem! Sakra, lidi, neblbněte. Jíst rukama je jedna z nejlepších věcí na světě, schválně to zkuste. Jsou i extrémy, jako třeba tohle: Chris a Manish, ale to je jenom pro pobavení. Pokud můžu chytit jídlo do ruky, tak nikdy neváhám, protože vychutnávat se dá nejenom jazykem a očima, ale i rukama. Mimochodem, až si budete prohlížet nabídku, zastavte se na chvíli u poslední bagety se vše říkajícím názvem Devastating. Double decker s Naga Jolokia je „vyšší dívčí“, kterou si dá asi jenom málokdo. Úplně si představuji kuchaře (v tomhle ohledu se nebojím použít výraz „chemika“), jak si natáhne rukavice se všeříkajícím: „PLESK“ a jde do akce. V každém případě, chtěl bych alespoň jednou vidět, jak tohle někdo spořádá.

Abychom se ale dostali k pointě příběhu. Za nějakých 10 minut jsem měl na stole parádní burger, kterým se nejdříve pokochaly moje oči a nos. Pěkně velká porce voňavého dobrodružství, to by zahřálo nejenom promoklého chodce, ale i Eskymáka.

Jako první vždycky ochutnám hranolky s majonézou. Ty v Hadogu byly super křupavé, čemuž pomohla i slupka, a navíc posypané paprikovou solí. Majonéza byla samozřejmě domácí; už dlouho jsem nenarazil na prefabrikát z plastu, i když i tohle se mi už letos jednou bohužel „povedlo“. Teď už ale šup na burger. Porce to je pořádná, takže podle návodu zmáčknout 🙂 a jít do akce. No to je paráda! Maso šťavnaté, skvěle propečené na medium, pořád ale s dostatečným množstvím šťávy. Chuť masa nepřebíjely ostatní ingredience, takže bylo hned jasné, že nenakupují nikde v supermarketu, ale z kvalitního zdroje. Tohle už by mohla zabít jenom studená zelenina, kterou, nevím proč, často do burgerů kuchaři dávají. Zakousnout se do parádního, šťavnatého, teplého masa a zároveň do téměř ledové zeleniny je maximální šílenost. Tady to ale nehrozilo. Všechno bylo vynikající – maso, sýr, zelenina, slanina (dobře opečená = nevysušená) i pepřová omáčka. A navrch dobrá bulka. Takže jsem měl, díky tomu, že jsem to chytil „do teplejch“, parádně zasviněné ruce od majonézy, šťávy z masa a soli od hranolek. Naštěstí, protože v Hadogu nepracují žádní amatéři, dostanete k burgeru kromě standardního papírového ubrousku i vlhčený, takže se fakt nemusíte bát se „ušpinit“. Je skvělé, když se dostanete na místo, kde u práce lidi přemýšlejí.

Brno má nepochybně spoustu skvělých restaurací, kde si můžete dát téměř jakoukoli světovou specialitu. Pro ty, kteří milují burgery je ale Hadog jasná volba. Tahle značka mě fakt zaujala, takže se těším, až budu mít možnost navštívit jejich další pobočky v Českých Budějovicích a Praze. Osobně doufám, že to tam bude stejně parádní, jako v Brně. A jestli ano, tak budu moc rád sledovat pokračování jejich expanze do dalších měst republiky a doporučovat jejich burgery všem, kteří umí ocenit kvalitu. Tohle za to fakt stojí, takže za mě je to jednoznačný palec nahoru. Díky!

Hodnocení: Nadprůměrné

P

P.S. Tenhle příspěvek se psal téměř sám. A to nejenom díky perfektnímu výkonu kuchaře a obsluhy v Hadogu, ale také díky muzice, kterou si u toho pouštím. Fink je pro mě poslední dobou srdcovka, takže jeho nová deska Bloom Innocent mi hraje doma docela často. Poslední pražský koncert 9. listopadu v Roxy byl skvělý zážitek. Vřele doporučuji (a to nejenom díky tématickému názvu skladby): Once You Get A Taste.