O čem to celé je

Gastronomie. Vznešené slovo. Všichni musíme jíst a za tím účelem navštěvujeme různá zařízení. Někdo jí zásadně doma, někomu stačí kantýna v práci a další nedá dopustit na svou oblíbenou restauraci. A ruku na srdce – babiččiny jahodové knedlíky mi nikde na světě tak báječně chutnat nebudou.

Nedávno jsme na téma restaurací diskutovali s jedním z mých přátel a došli jsme k závěru, že s restauracemi je to stejné jako s vínem. Nepijeme ho denně, ale když si ho dáme, vždy se snažíme si ho vychutnat, tedy – dáme si víno které má duši, které nás potěší svou barvou, vůní a chutí, které si vypijeme v pohodové společnosti a na příjemném místě. A je jedno, jestli je to doma, na zahrádce na náměstí, nebo v restauraci. Důležité je, aby nás ta chvíle nějakým způsobem oslovila a bylo nám příjemně. Abychom se z toho všeho radovali.

A stejný vztah mám k restauracím – rozumějte k místu, kam se jdu najíst. Je naprosto druhořadé, jestli se jedná o stánek s občerstvením, bistro nebo o restauraci. Důležité je, jestli je mi prostředí v daný moment příjemné, zda se cítím dobře s lidmi, se kterými tam jsem a jestli je jídlo, které si dám, dobře připravené.

Za dobrým jídlem nejsem líný vycestovat; daří s mi také, díky mé práci, navštívit místa, kam bych se asi za normálních okolností nepodíval. Rád bych se s vámi proto podělil o některé gastronomické zážitky z cest. Ne všechny zážitky jsou publikovatelné, protože, slovy klasika, je stále spousta míst, kde se vaří a jí blbě, ale o těch, kde do sebe všechno zapadalo a výsledkem byl nejenom příjemný pocit v žaludeční oblasti, ale i vzpomínky na parádně prožité chvíle, o těch se rád podělím. Třeba tím někomu přispěji k tomu, aby měl krásný den.

A o tom to celé je …

P