Kakas Restaurant, Budapešť

Maďarsko je země zajímavých kontrastů. Pohodlné cestování po skvělých dálnicích (směle bych je srovnal s těmi německými) rychle vystřídá rozbitá silnice 3. třídy – pokud z dálnice potřebujete sjet, abyste se dostali do cíle někde ve vnitrozemí. „Standardní“ úroveň větších měst je pak v okamžiku nahrazena návratem do minulého století. Ve vesnicích a malých městečkách se jakoby zastavil život. Auta tam samozřejmě jezdí, ale není vůbec žádný problém potkat povoz tažený koňmi, na němž sedí celá rodina s nákladem. Má to neuvěřitelný náboj a svoje kouzlo. Člověk si hodně rychle uvědomí, že nablýskané výlohy přeplněných obchodů, v podstatě okamžitá dostupnost všeho možného a rychlé cestování z místa na místo není vlastně žádná výhra, ale že tím ztrácíme tu báječnou jedinečnost okamžiku, skrývající se v „pomalosti“ života a v osobním kontaktu s ostatními.

V gastronomii těží země Hunů hlavně ze své polohy a rozlehlých zemědělských oblastí. Díky tomu má maďarská kuchyně z čeho čerpat, a když objevíte místo s dobrým kuchařem, máte o zážitek postaráno. Kdo neochutnal tradiční gulášovou polévku v zemi jejího původu, ten o hodně přišel. „Gulášovka“ je všudypřítomná a Maďaři ji dělají na různé způsoby (častá je obměna čočky s fazolemi, čistě hovězí někde střídá směs mas, atd.). Dáte-li si menší porci „v šálku“, můžete pak směle pokračovat s hlavním jídlem, ale pokud si nedáte pozor a objednáte si velkou porci, můžete se pak docela divit, že jste do sebe už další chod nedostali. Mě se to také jednou povedlo, takže si od té chvíle dávám pozor co je na jídelníčku napsáno, případně se zeptám obsluhy.

To hlavní, o čem chci dnes psát, je ale jedna z budapešťských restaurací, která nese název Kakas Restaurant. Kakáše (v maďarštině „kohouta“) najde Vaše navigace docela snadno, ale příjezd před restauraci, ani její okolí, vůbec nenasvědčuje tomu, že na Vás uvnitř čekají nevšední zážitky. Před příchodem rozhodně doporučuji si do restaurace zavolat a zarezervovat si stůl, protože zaplněnost, hlavně od 6. hodiny odpolední, je téměř maximální a mohlo by se Vám stát, že budete muset návštěvu odložit. Kromě rodné maďarštiny mluví obsluha velmi dobrou angličtinou, navíc jídelní lístek je ještě v německé, italské, francouzské a ruské verzi, takže pokud ovládáte jeden z těchto jazyků, máte vyhráno. U obsluhy bych se rád na chvíli zastavil. V dnešní době, kdy je obvyklé mít v podniku výhradně dámský tým obsluhy, se s dívkou u Kakáše potkáte pouze u baru u vstupu. Ta Vás zavede ke stolu a zbytek je pak už kompletní chlapská záležitost. Číšníci jsou tam ale neuvěřitelní! Kvůli velikosti restaurace a tedy velkému počtu stolů, který se v teplých měsících ještě zvětší o naprosto úchvatnou vnitřní zahrádku s přemostěným jezírkem s Koi kapry, se chlapi pěkně naběhají, celý večer jsou ale usměvaví, vtipní, vždy včas na pravém místě, ale hlavně profesionální. Žena třeba dostane jídelníček i jídlo vždy jako první. Tahle drobnost se dnes už tak často nevidí.

Pokud tedy vše klaplo tak jak jste předpokládali a Vy jste uvedeni ke svému stolu, můžete se začít rozhlížet kolem sebe. Vnitřek podniku je velmi příjemnou kombinací dřeva a kamene s decentním osvětlením, takže se u stolu hned od začátku budete cítit opravdu příjemně. Za chvíli pak už máte před sebou Vámi vybraný nápoj. Pokud můžu doporučit, zkuste jejich domácí limonády, jsou skvělé. Na české pivaře čeká u Kakáše překvapení – Bernard. Osobně si tam dávám pšeničný Erdinger, buď alkoholický, nebo bez alkoholu (samozřejmě v závislosti na tom, jestli řídím, nebo mám o odvoz postaráno). Již zmíněný jídelníček je snad jediné mínus, které, z mého pohledu, restaurace má. Se vším všudy, tedy od předkrmů až po dezerty, obsahuje šílených 193 položek, takže prokousat se všemi nabídkami může chvíli trvat a pokud nejdete najisto, budete určitě chtít po obsluze, aby Vám dala ještě čas, protože jste si prostě nestihli vybrat. Nicméně pak už se můžete jenom těšit na výsledek umění jejich kuchařů. Nevím přesně, kolik jich v místní kuchyni dělá řemeslo, ale musí jich být nestandardní počet. I při velké zaplněnosti restaurace nečekáte na jídlo nijak dlouho a i když si někdo nedává předkrm a „čeká“ pouze na hlavní chod, nejedná se rozhodně o dlouhé desetiminutovky. Pak to ale přijde …

Cokoli jsem si kdy u Kakáše dal, bylo vždy naprosto vynikající. Prvotřídní suroviny, spojené s poctivou řemeslnou přípravou v kuchyni, nemůžou ve finále dát jiný, než skvělý výsledek. Při poslední návštěvě jsem si objednal Angus Rib-Eye steak s čedarem, opečenými bramborami a home-made barbecue omáčkou. Při objednávání se mě číšník zeptal, jak chci mít maso propečené, což rozhodně stále není (z nějakého mě nepochopitelného důvodu) v našich končinách samozřejmostí. Medium, které jsem dostal, bylo po nakrojení skvěle tmavě růžové. Maso bylo parádně vyzrálé, takže na skus bylo jemné s dostatečným množstvím šťávy. Omáčka, naprosto lahodná, byla mix rajčat s trochou rozmarýnu a lehkým dotekem pálivé papričky. Celá kombinace, i s opečeným kolečky brambor, byla jednoznačně famózní. V jeden moment jsem se přistihl, že jsem nejenom nespolečenský, protože jsem se s ostatními u stolu přestal bavit, ale že jsem přestal vnímat i okolí v restauraci, naprosto pohlcený vychutnáváním jedinečného jídla. Zcela výjimečně se mi stává, že bych při jídle dosáhl takového, nebojím se říct až meditativního, stavu. Celý zbytek večera pak probíhal v duchu pohody s příjemným pocitem na těle i na duchu. Co si přát více?

Není mnoho podobných restaurací, které nabízejí takto komplexní gastronomický zážitek, v příjemném prostředí a navíc v, pro normálního smrtelníka, cenových relacích, které si může dovolit naprostá většina lidí. V téhle restauraci si vybere určitě úplně každý, ale co je hlavní, vždy to bude neskutečný zážitek, na který budete rádi vzpomínat a který budete chtít opakovat. Pokud pojedete okolo Budapešti, najděte si čas a navštivte tuhle restauraci. Rozhodně stojí za to.

Hodnocení: Nadprůměrné

P